Objevte akční slevy v Asku od 11.4.
hledání čokoládového pokladu je oblíbenou zábavou
v evropě i severní americe
v některých hrabstvích nezapomínají oslavit zrození jara
velikonočním lidovým tancem zvaným „morris dancing",
tanečníci mají na holeních či kostýmech přivázané
zvonky, jimiž při tanci doprovázejí hudbu, v rukou palice
symbolizující meče a kapesníčky, kterými mávají, či jiné
rekvizity.
tradicí, hodnou panovníka, je oceňování starších jedinců
za jejich zásluhy pro společnost. sahá prý až do 13. století
a královna alžběta il. ji ctí vybraným seniorům předává
stříbrné mince, které jsou speciálně ražené pro tuto pří-
ležitost. na zelený čtvrtek si pak věřící nechávají žehnat
posvěceným olejem,
stejně ako v usa ani v británii nikterak neholdují zdobení
kraslic nebo pletení pomlázek ostatně zemi, která dala
světu výraz gentleman, by vyplácení něžnější části lidstva
ani neslušelo. zato zajíci tu opět opanovali pole, respek-
tive domy a zahrady, v nichž ukrývají čokoládová vajíčka
tak, aby je malí průzkumníci s košíčky v rukou poměrné
snadno v neděli ráno našli.
tradičním velikonočním pokrmem je pak jehněčí pečené
se sladkými bramborami a jarní zeleninou. zákusek za-
stupují sladké bochánky „hot cross buns”, něco jako naše
malé mazance.
ve znamení vody
v katolickém polsku převládají rituály křesťanské. na
bílou sobotu si vétš na lidí nechává své sváteční pokrmy
požehnat, velikonoční pondělí je pak zasvěceno vodě,
ostatně i proto se mu říká mokré pondélĺ zatímco dříve
šlo především o to zlít tekutinou dívky a ženy, přičemž je
mužská část neváhala vymrskat vrbovou větvičkou, dnes
se nejen vodou, ale i kolínskou či parfémovanou vodou
polévají všichni navzájem. prý si tím zajistí dlouhý život
ve zdraví, případně brzké vdavky. asi jak kdo zrovna po
třebuje. k moderní výzbroji v ten den pochopitelně patří
40
kromě klasického kbelíku i plastové lahve či vodní pistole.
lnu, pokrok nezastavíš. tento zvyk, který pronikl i k nám,
se nejspíš váže k velikonočnímu pondělí roku 966 našeho
letopočtu, kdy doubravka, manželka polského knížete
měška a dcera českého knížete boleslava l., přiměla
svého muže ke křtu.
požehnané pokrmy, k nimž patří bílé klobásy, malované
vejce (o které se pak rodina doma svorně podëlj, šunka,
chléb se solí, bábovka z kynutého těsta, hojně také
beránek, ryba či kousek sýra, přijdou na stůl až v neděli.
tradičním dezertem je placatý „mazurek" s čokoládovou,
ořechovou, či karamelovou náplní, případně s mletým
sušeným ovocem. navrch pak ještě přijde čokoládová
poleva, opět sušené nebo kandované ovoce, oříšky, man-
dle. není výjimkou, když tyto ingredience tvoří některý
z velikonočních motivů.
a abychom nezapomněli k masným pokrmům se
podává křen, symbol zdraví, ale zároveň prý také utrpení.
polský velikonoční koláč „mazurek”
vejce a zločin
když chtěl v roce 1923 podpořit norský vydavatel knih
prodej nového krimi románu, zaplatil si reklamu na
titulních stránkách novin. nic neobvyklého. ovšem stalo
se tak v čase před svátky jara a navíc byla reklama tak
dokonalá, že všechny čtenáře zmátla. domnívali se prý,
že jde o skutečnou zprávu o vraždě, nikoli o inzerci. od té
doby se norsko může pochlubit naprosto neuvěřitelnou
a atypickou tradicí spojenou právě s obdobím velikonoc.
říká se jí „páskekrimmen". v tomto čase tedy všichni řeší
zločin. velké televizní i rozhlasové stanice vysílají krimi-
nální a detektivní filmy a seriály, v nichž se odehrávají
zločiny (zejména pak záhadné vraždy), jejichž rozluštění
a objasnění norové napjatě očekávají. thrillery vychá-
zejí samozřejmě i knižně, také noviny otiskují podobně
zaměřené materiály, přičemž někdy nechávají čtenáře
